Stručně o Kongresu 2010

Kongres navštívilo na 7000 účastníků z více než 130 zemí, včetně 70 ministrů energetiky, byla to největší účast v historii Kongresů /1/. Zastoupeni byli hlavně zástupci energetického sektoru, politici, konzultanti a mezinárodní energetické agentury, strana spotřebitelů byla zastoupena méně. Kdybychom poznatky Kongresu měli shrnout do několika málo bodů, mohli bychom volit formulace, uvedené v tabulce.

 

Očekáváme růst světové energetické spotřeby o 32- 40 % do roku 2030

V nejbližších dekádách budou mít rozhodující úlohu fosilní energetické zdroje

Nedostatek kapitálu představuje významnější úzký profil, než omezenost zásob ropy, zemního plynu a uhlí

Zásoby fosilních paliv jsou podstatně vyšší, než se donedávna očekávalo – díky břidlicovým plynům

Přístup k přijatelné energii a energie jako hnací síla ekonomického rozvoje vyvolává více pozornosti než klimatické změny

Očekávané výsledky Cancunu pravděpodobně neposkytnou závazná pravidla ochrany klimatu

 

Všeobecný obraz Kongresu

Základní výsledek diskusí potvrzuje, že energie je ústředním problémem všech zemí, široká dostupnost energií je předpokladem ekonomického růstu a prosperity. Různé země ovšem mají v tomto směru rozdílné aktuální úkoly.

V průmyslových zemích převládá potřeba transformace energetického systému. V Severní Americe to znamená obnovu stárnoucí infrastruktury s velkým důrazem na bezpečnost zásobování. Japonsko a Jižní Korea usilují o zlepšení bilance skleníkových plynů použitím jaderné energie, což má současně snížit jejich závislost na dovozu. Evropě dominují diskuse o ochraně životního prostředí. Ve všech regionech se klade mimořádný důraz na energetickou efektivnost, v Japonsku především na straně spotřeby. Všeobecný důraz se klade na udržitelnost zásobování, současně i na její přijatelnost a konkurenceschopnost.  Podstatný růst energetické spotřeby se neočekává.

Všeobecně se soudí, že transformace energetických soustav je realitou, problémy jsou s jejím financováním. Náhrada současných, většinou dobře fungujících systémů technologiemi příznivými pro klíma (jádro, CCS, OZ) je v porovnání s budováním nebo obnovou konvenčních děl spojeno s enormními investicemi. Finanční situace státních i soukromých společností je však už vysoce zatíženo investicemi posledních let.

Řešení je obtížné bez stabilního a konzistentního regulačního rámce. Základním problémem přijatelnosti není technologie, ta je k disposici.  Udržitelný rozvoj (potřebný s ohledem na růst populace) bude problematický v současné atmosféře rostoucího napětí mezi energetikou, vládou a veřejností. Nezbytná je spolupráce všech zúčastněných.

Podle analýz WEC transformace energetických systémů si vyžádá do r. 2030 více než 20 bilionů US$. Ústředním problémem rozvoje je financování nákladů, které tato změna vyžaduje.

Rozhodující je i rozumné užití energie všemi zúčastněnými, energetická efektivnost (účinnost užití) je nejlepší trvalou změnou.

Pro oblasti růstu (Brazílie, Rusko, Indie, Čína) je nejdůležitější rozsáhlé koordinované budování energetických systémů, náročné s ohledem na rozvoj průmyslu i populace.  Rozvoj energetiky je motivován potřebou opatřit co nejvíce energie, preferují se konvenční a robustní technologie. OZ jsou součástí mixu, ale nedominují s ohledem na potřebu konkurenceschopnosti růstu.

Očekává se, že ceny ropy bude v budoucnosti určovat energetická politika Číny. Energetické potřeby Číny vzrostly z úrovně cca ½ potřeby USA kolem 2000 na porovnatelnou úroveň, přestože měrná energetická spotřeba na obyvatele činí pouze 1/3 zemí OECD.

I pro tyto země představuje energetická efektivnost důležitou úlohu.  Čína plánuje její růst v nejbližší dekádě ročně o 3-4%. Mnoho se investuje do strany výroby, staví se 300 GW VE, 70 GW jaderných elektráren, 80 GW na zemní plyn, 150 GW větrných a 20 GW solárních elektráren, přesto OZ budou představovat jen zlomek potřebné výroby. Uhelné elektrárny nyní obstarávají 70 % výroby, tato hodnota má klesnout do r. 2050 pod 40%.

IEA upozorňuje i na další příčinu vysoké energetické spotřeby v těchto oblastech: dopravu. V přítomnosti se v těchto zemích provozuje cca 1 mld automobilů a tento počet do roku 2030 vzroste o další miliardu. Tento nárost bude kritický z pohledu energetické bezpečnosti a emisí. Regulace by měla určit, jak tato vozidla budou provozována.

Značná pozornost se na Kongresu věnovala energeticky chudým zemím a boji za snížení energetické chudoby. S ohledem na zaměření našeho přehledu se této otázce nebudeme obšírněji věnovat.

Rozvoj světové energetiky urychlí růst příjmů populace v rozvojových zemích a s tím související výstavbu infrastruktury. Celkové tempu růstu světové spotřeby bude mít mimořádný dopad na celou energetiku. Spotřeba ropy bude v tomto období klesat a lidská společnost bude stále závislejší na elektřině. Nově se tak otevře otázka paliv pro výrobu elektřiny; významnou úlohu v tomto převezme břidlicový plyn, který s ohledem na dlouhou zaváděcí dobu nových technologií nabude význam po 15-20 letech intenzivních příprav. 

Lze pozorovat signály kladného vývoje udržitelnosti energetiky, vidí se např. v připravovaném investičním programu Číny ve výši 700 mld US$, v prodloužení životnosti JE v NSR a plánu energetické účinnosti USA.

Úloha jednotlivých energetických nosičů

Jednotlivé země budou maximálně využívat své vlastní zdroje, konvenční i nekonvenční, země energeticky chudé (Japonsko, Jižní Korea, Francie) se rozhodují v zájmu snížení zranitelnosti ekonomiky pro energii jadernou. Další vývoj vyžaduje kreativitu, konvenční zdroje by se měly využívat při souběžném vývoji využití těch nekonvenčních. Promyšlené koncepce energetického mixu však byly jen vzácně nabízeny.

Ropa

Očekává se všeobecné zvýšení zájmu o ropu hlavně v rozvojových zemích, zatím co Evropa a Severní Amerika už dosáhly v tomto směru vrcholu. Technologií EOR (Enhanced Oil Recovery, těžba s využitím injekcí CO2) může být podstatně zvýšená produkce stávajících ropných polí. Zásoby Saudské Arábie vystačí na cca 80 let, těžbu však nemohou dosti dobře zajišťovat soukromé společnosti. Kanada intenzivně rozvíjí těžbu z ropných písků.

Jaderná energie

Na rozdíl od Němců byla diskuse různých technologií vedena ve velmi otevřeném duchu. Jaderná energie a OZ se nepovažují za nepřátelské, ale komplementární a kompatibilní zdroje prosté CO2. Speciálně v rozvinutých zemích se JE považují za příspěvek ke spolehlivému, přijatelnému a ekologicky příznivému zásobování.

Podle některých autorů je v současnosti ve světě ve výstavbě cca 60 JE, nejvíce od roku 1960 a představují variantu následující hned po OZ.

Japonsko dosáhlo, že při zvýšení výroby elektřiny 3,5 krát od roku 1970 se emise CO2 zvýšily díky JE pouze 2,5 krát. K roku 2020 bude v Japonsku k disposici v JE nových 12 GW. Jižní Korea usiluje o zvýšení své energetické bezpečnosti a nezávislosti zvýšením podílu jaderné energetiky na výrobě z dnešních 28% na cca 40 % k roku 2030. Čína, která již provozuje 11 JE,  staví v současnosti dalších 22 jednotek a dalších 12 projektů bylo schváleno pro realizaci.

Pokud jde o jaderný odpad, Areva (Francie) dokládá, že v současnosti se už nabízí celý jaderný palivový cyklus včetně přepracování, zbývají potom pouhé 4 % odpadu. Rusko i Kazachstán nabízejí mezinárodní úložiště, tato nabídka by mohla být pro mnohé velmi zajímavá. Naproti tomu USA, Finsko a Švédsko preferují úložiště ve vlastní zemi.

 Zemní plyn

Situaci dramaticky mění nekonvenční zemní plyn. Rezervy konvenčního zemního plynu se odhadují na 187 Tcm, zatím co břidlicový plyn by mohl poskytnout až 456 Tcm. Jeho zásoby by mohly dlouhodobě určovat ceny na budoucím trhu. Nově odhadované zásoby mohou pokrýt celé století. Uplyne však mnoho let, než se tyto zásoby budou moci těžit ekonomicky a odpovědně. Je proto nutno rozlišovat řešení dostupná dnes a v budoucnosti. Elektrárny na zemní plyn ale mohou vyrábět elektřinu už dnes při snížení emisí. Odhaduje se růst spotřeby zemního plynu do roku 2020 o 25 %, do roku 2050 o 50%.

Rusko si formulovalo cestovní plán plynárenství do r. 2030, předvídá růst spotřeby plynu do 2020 o 20-25 % a ohlíží se po investicích pro své energetické projekty. Pokládá zemní plyn z pohledu ekonomiky za nejbezpečnější.

Uhlí

Růst světové spotřeby uhlí se odhaduje až na 90 % do roku 2030.

Čína podle sdělení IEA připravuje na severozápadě velké uhelné revíry a může se stát exportérem tohoto paliva. Uhlí je pro udržení životního standardu Indie stále nejdůležitější a pokrývá 54 % energetických potřeb rychle rostoucí ekonomiky, musí se však stále dovážet.  Nové výkony, cca  100000 MW,  připravované do roku 2020, budou rovněž využívat toto palivo. Těžbu obstarávají státní podniky. Zásoby uhlí Nového Zélandu na obyvatele jsou stále vyšší než kdekoliv ve světě a obnášejí cca 15 mld tun. Vyvíjejí se technologie zplyňování a mohou být k disposici i technologie zkapalňování. Naproti tomu Kanada se připravuje na uzavírání svých uhelných elektráren v nejbližších 10-15 letech s výjimkou několika málo vybraných novějších děl.

Obnovitelné zdroje

Mezinárodní agentura obnovitelných zdrojů (Abu Dabi) je optimistická, pokud jde o budoucnost OZ a předpokládá jejich dalších rozvoj. Už dnes představují OZ cca 18 % celkové spotřeby, do roku 2030 by tento podíl mohl dosáhnout 50%. Jelikož je sluneční energie všeobecně hojná, mohla by poskytnout největší příspěvek. Jeho dosažení předpokládá vytvořit síť odborníků, aby v jednotlivých lokalitách mohly být použity nejúčinnější technologie. Lze předpokládat, že cenový rozdíl mezi fosilními a obnovitelnými zdroji se bude zvětšovat a posílí se tak posice fosilních zdrojů. 

Klimatické změny

Poslednímu Kongresu WEC v Římě dominovalo téma klimatických změn a to s ohledem na očekávání výsledků COP 15 v Kodani. Montreal se vyznačoval desilusí v tomto směru, Kodaň a Cancun se málokdy zmiňovaly a když tak bez očekávání.

Nicméně klimatické změny byly na pořadu Kongresu a nejednou se zdůrazňoval význam výroby elektřiny bez emisí CO2. Je pozoruhodné, že téma zajímalo především rozvinuté země. Rozdílné je stanovisko Evropy a na straně druhé US a Japonska, které jako nejméně rovnocenné zdůrazňují hledisko konkurenceschopného a spolehlivého zásobování.

Cenným příspěvkem WEC k tomuto tématu je studie Chování (technické parametry) elektráren (Power Generation Performance). Podle jejích výsledků: investice US$ 80 mld mohou vést ke snížení emisí CO2 o 1 mld. tun. Je to nenákladná a efektivní cesta.

Infrastruktura sítí

Častým tématem byly inteligentní sítě (Smart grids), avšak motivace jednotlivých zemí pro jejich rozvoj je výrazně rozdílná. USA chce dosáhnout lepší využití svých sítí, Čína usiluje o dálkové přenosy značných objemů energie. V Evropě by měly představovat prostředek spotřebitele k regulaci domácí spotřeby. Podle odhadu politiky WEC rozdíl jednotlivých přístupů souvisí s povahou existujících sítí. Německo a Texas mohly rozvinout uplatnění OZ díky vysoce rozvětveným sítím. Jiné, jako Brazílie a Ghana dávají přednost ostrovnímu využití OZ, jelikož v jejich zemědělských oblastech schází jakákoliv infrastruktura.

Studie WEC

 

Na Kongresu byly představeny oficiální studie k aktuálním problémům světové energetiky, jejichž zpracování a vydání zorganizovala WEC. Zde uvádíme stručný přehled jejich charakteristik. Jsou v plném znění dostupné na www.worldenergy.org.

Biopaliva

V několika málo posledních letech se dosáhl významný pokrok na poli alternativních paliv pro dopravu, především etanolu a bionafty. Při vývoji potřebných technologií včetně normativních předpokladů sehrál významnou roli průmysl automobilů i odvětví výroby bionafty. Úkolem je vyvinout biopaliva, které nekonkurují s potravinovým řetězcem, které jsou udržitelné a jejichž uhlíková stopa je známá a představuje čistý zisk.

Základním cílem zadání této studie (Task Force) bylo identifikovat a hodnotit nejdůležitější výrobní technologie, překážky urychlování vývoje a nasazení těchto technologií ve světě a doporučit způsob odstraňování překážek.

Komise čistších fosilních systémů paliv a CCS po Kodani

S ohledem na zvýšení péče o environmentální vlivy fosilních paliv je příkazem doby nalézt čistší a efektivnější technologie jejich spalování. Čistší systémy mohou omezit nepříznivé důsledky jejich užití a využití jejich přednosti, aby mohly lépe přispívat ekonomickému a sociálnímu rozvoji. Čisté technologie se rychle rozvíjejí a představují značný rozvojový potenciál, zejména v rozvojových zemích. 

Politika a indikátory energetické efektivnosti

Komise pro Politiku a indikátory energetické efektivnosti, spolu s francouzskou agenturou životního prostředí a energetiku (ADEME) se soustřeďuje na hodnocení trendů energetické efektivnosti ve světě a interakci mezi politikou energetické efektivnosti a odpovídající výsledky ekonomik, pomocí speciálních indikátorů.

Predikce rozvoje energetiky – transformace kritických nejistot na strategie budoucnosti

Energetické systémy mají komplexní povahu a jejich rozvoj zapojuje rozmanitost těžko slučitelných zdrojů. Tato komplexnost, doprovázená neurčitostí, omezuje možnosti spolehlivých predikcí.  Scénáře WEC, hrají s ohledem na využití odlišnosti členské základny, důležitou úlohu v mnohoznačném prostředí četných uživatelů. 

Interkonektivita

Zavedení liberalizace trhů v mnoha zemích a oblastech a rozpojení výroby od přenosů vedlo ke vzniku úzkých profilů (bottlenecks), omezujících rozvoj dobře fungujících trhů. Přes silnou oposici proti výstavbě nových přenosových vedení výkonná propojení mezi zeměmi snižují kolísání napětí a omezují jeho vlivy. Cílem studie je kvalitativní i kvantitativní hodnocení potenciálních přínosů správně navržených, udržovaných a provozovaných přenosových infrastruktur, využívajících soudobé technologie a praktiky managementu, včetně inteligentních sítí. Zadání úkolu zajistí zobrazení všech kontinentů, jejich stávající infrastruktury a diskutovaných projektů, včetně environmentálních a socio/politických aspektů a nových technologií.

Parametry výroben elektřiny

Struktura trhů, technologie, environmentální standardy a další faktory mění způsoby provozu elektrizačních soustav a formulují nové výzvy pro operátory elektráren celého světa. K působení iniciativ, zaměřených na vlastnosti elektráren, k umožnění sběru, analýz a podpoře výměny informací jsou nutné nové strategie a širší spolupráce. Hlavním cílem komise je podporovat mezinárodní výměnu informací včetně o nejlepší praxi a efektivnějším využití výroben i zdrojů. Lze ji dosáhnout zlepšením komunikace v mezinárodním měřítku, srovnávacími (benchmarking) workshopy a prezentacemi. Databáze indikátorů vlastností děl předpokládá přímý vstup organizací a společností do datové báze.

Pravidla obchodu energií a investic

Studie WEC identifikovala otázku jasnějších mezinárodních pravidel obchodu energií a energetických investic jako potenciální problém energetiky. Péče o bezpečnost zásobování se při mezinárodním rozvíjení obchodu stále více zdůrazňuje. Ujednání světové obchodní organizace (WTO) upravují přeshraniční pohyb energie, ale nezabývají se energií koordinovaným způsobem a ponechávají řadu aspektů bez jasné odpovědi, zvláště pokud jde o nové formy jako biopaliva nebo o uhlíkovou stopu. Zadáním úkolu je systematická analýza vlivu pravidel transakcí na mezinárodní obchod a příprava jejich zdokonalení. Cílem je také přímá spolupráce s WTO a mezinárodními organizacemi (jako OECD, IAEA, UNCTAD, etc.), aktivními na poli přípravy nových obchodních ujednání.

Přehled energetických zdrojů

Tato publikace, vycházející každé tři roky je cenným podkladem pro exekutivy energetiky, modelování energetiky, tvůrce scénářů a výzkum energetických technologií. Její obsah je pravidelně vyhledáván energetickými organizacemi jako EIA a IAEA i všemi, kteří se zabývají rozvojem energetiky. Je to jediný zdroj informací pro výzkum energetiky, který se tvoří na bázi informací jednotlivých zemí. Zkoumá se konzistence použitých dat. Výsledkem poslední verze je dokument o 600 stranách, použitelný i jinak, než jen ve světovém měřítku. Tento, v pořadí již 22. přehled energetických zdrojů byl dán k disposici delegátům WEC jako kompletní zpráva ve formátu CD-ROM, včetně prováděcího souhrnu (Executive Summary).

Zranitelnost a udržitelnost energetiky

Už dřívější studie WEC identifikovaly čtyři položky zranitelnosti jako překážky, které je nutno překonat: disponibilitu lidských zdrojů, úzká místa výroby, zdroje vody a logistické kapacity. Jmenované položky zkoumaly čtyři pracovní skupiny, a jejich nálezy se staly součástí integrované finální studie. Ve spolupráci s vládami a akademickou obcí a při respektování regionálních charakteristik každá skupina vymezila své specifické problémy a definovala požadavky na energetickou politiku a finance k jejich zvládnutí. Studie poskytuje důležité informace pro vlády a rozvojové organizace pro rozhodování v energetice a určuje rizika energetické a sociální udržitelnosti, které rozhodnutí vyvolávají. Zvláštní důraz byl položen na specifika jednotlivých oblastí.

Hodnocení světové energetické a klimatické politiky

Cílem studie je roční hodnocení energetických politik, regulace a/nebo standardů, jejich efektivnosti apod., zaměřených na ochranu klimatu, růstu nebo rovnoprávnosti. Jelikož opatření energetické politiky nemusí být přenositelná mezi oblastmi, studie respektuje regionální charakteristiky oblastí. Dosažený pokrok se porovnává s rozvojovými cíly WEC. Zlepšuje viditelnost WEC publikováním možností využití nejlepší praxe některých zemí nebo oblastí.

 

Podle:Johanes Teyssen:  Report concerning the 21st World Energy Congress 2010 Montreal

     /